Po stopách M. Švabinského v Českém ráji

07.08.2011 05:32:08 | Autor: Petr Kumprecht | Rubrika: Volný čas | Obce: Jablonecko

Málokterému českému umělci nadělil osud život tak dlouhý, aby v něm nakonec dosáhl všech cílů, které si žádala doba i vytyčil on sám, tak jako malíři a grafiku Maxi Švabinskému (1873-1962).

Jeho narození ani poměry v nichž vyrůstal nebyly vůbec idylické. Sám o tom jako zralý muž v jednom dopise píše: „Mé matce jsem se narodil jako nemanželský syn, kdy jí bylo 16 roků. Na tehdejší poměry byl to skandál a moje matka 10 roků nechodila z bytu ven! Jaké bezpráví a utrpení vytrpěla. Jak to bylo hloupé!" Tyto poměry a události se staly umělcovým vnitřním dramatem na celý život. Už jako chlapec Švabinský upozornil neobvyklým výtvarným cítěním a vnímáním. A jako student Akademie výtvarných umění v Praze vynikal nad ostatní spolužáky. Jen krátká byla jeho cesta k mistrovství umělecké tvorby, ve které dokázal spojit národní tradici i modernost. Heslu, které si vytyčil již v mládí: „Obdivovati přírodu vždy a všude, jest žíti", zůstal věren po celý život.

Český ráj, symbol české krajiny, objevuje Švabinský v létě 1922 ve Skokovech, v údolí Žehrovky. Celý měsíc vychází do okolních lesů, zde vzniká řada jeho nejlepších krajinářských kreseb. Švabinský vášnivě miloval léto, polední žár a omamnou vůni sálajících borových lesů, opojnou vůni lip a zrajícího obilí. Bylo to pro Švabinského šťastné období, o to šťastnější, že zde byl se svou druhou velkou životní láskou Annou Vejrychovou, svou švagrovou. Ubytoval se v penzionu a rašelinných lázních Dr. Hradila. Tehdy zde stála dřevěná budova s velkou a vkusně zařízenou jídelnou. Švabinský portrétuje majitele penzionu, zřejmě jako dík za příjemný pobyt. Skokovy navštívil Švabinský ještě v roce 1925. Dnes zde na místě původního dřevěného penzionu stojí zděná budova současného penzionu Espero. Jen pohled do harmonického údolí Žehrovky zůstává stejný. Do Českého ráje se vrací Švabinský v létě 1929. Estetik a umělecký historik Mirko Novák zajistil Švabinskému letní byt v Malechovicích v soboteckém kraji na samotě Písek, blízko Žďánku, rodové chalupy Nováků.

Malechovice, vesnice rozprostřená na velké ploše mezi lesy a rozsedlinami s řadou samot, měla v té době asi 120 trvale žijících obyvatel (dnes asi 20). Svítilo se petrolejkami a spojení se světem zajišťovala od roku 1906 hlavně železnice. Švabinský bydlí v chalupě s doškovou střechou, v blízkosti malebného romantického údolí zvané Malechovická rokle. Tento kout Českého ráje je také spojen se začátky trampingu a vznikem trampských osad po 1. světové válce. Zmíněný Žďánek je samotou blízko ohbí silnice z Libošovic na Roveň, kde stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1889. Na mírném návrší, ohraničená roklemi Sršňovkou, Žďáneckou a K Trojzubečku, stojí výstavná chalupa s kamenným přízemkem a roubeným patrem, obklopená lipami. Pamětníci vzpomínají, že tehdy bylo okolí Žďánku téměř parkově upraveno, cestičky vysypané bílým pískem, stříhané živé ploty, pěkně umístěné lavičky a stolky. Na Žďánek příjížděla v létě řada významných hostů z uměleckého i vědeckého světa. Sem dochází Švabinský za přáteli, zde se také seznámil s významným historikem Janem Bedřichem Novákem, majitelem Žďánku. Krásný kamenný pomník s urnou tohoto významného badatele českých dějin překvapí každého návštěvníka Žďánku. Ani přívětivá atmosféra Žďánku však nezbavila Švabinského pocitu prohlubující se lidské i umělecké osamocenosti, která na něho koncem 20. let doléhá. Stále neurovnaný poměr s Annou a pomluvy, které se kolem jeho citových vztahů šíří, narušují umělcovu vnitřní rovnováhu. Východisko nachází v tvorbě a novou motivaci v biblických námětech a novém pohledu na lidský život. V Malechovicích vzniká svatý Jan Křtitel, stěžejní dílo jeho grafické tvorby. Jan Křtitel, tento asketický myslitel, vychází vstříc svému poslání ze skal Českého ráje. Švabinský potvrdil, že reálná scenerie tohoto listu se nachází v Prokopském údolí, v blízkosti křižovatky stezek u Bílého rybníka, nedaleko hradu Kost. Pro hlavu Křtitele použil portrét svého žáka a pozdějšího významného grafika Václava Fialy, lze na něm ale najít i rysy samotného Švabinského. Rozměrný dřevoryt Křtitele tvoří Švabinský od října 1929, hotov byl v lednu 1930. Z pobytu v Malechovicích si odváží také kresby a litografie z Hruboskalska, Prachovských skal a hradu Trosky.

Ve třicátých letech tráví Švabinský prázdniny na Slovensku. Po osvobození naší vlasti se vláda na svém prvním zasedání v roce 1945 usnesla udělit Maxi Švabinskému titul národního umělce. Umělec je pověřen monumentálními úkoly národními pro Památník osvobození a chrám sv. Víta.

V posledním období života se často vracel ke svému dílu a dodával: „Když obhlížím svůj život, jsem neskonale vděčný za možnost žíti v důvěrném styku s přírodou. Přesvědčuji se každým vdechem, že jsem z dobré úvahy volil své životní heslo Přírodu obdivuj vždy a všude!" Že toto vyznání patřilo měrou vrchovatou i Českému ráji, o tom nemůže být pochyby.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.